Zdravím vás a srdečně vítám na svých stránkách
jak už název napovídá, zabývám se vyšíváním, proto také „wišito“. Najdete u mě také věci šité a pod značkou Lamio i mnou vyrobené šperky a ozdoby.
Jsem máma dvou úžasných holčiček, které občas dokáží pěkně zlobit. Řekla jsem si, že na mateřské „dovolené“ potřebuji nějaké rozptýlení a o to rozptýlení se jednoho vánočního večera postaral můj přítel….teda Ježíšek jsem chtěla říct, který mi pod stromeček nadělil vyšívací a šicí stroj Lada L 90…a tak to celé začalo 🙂
…Jdu to zkusit na trh
Novou zkušeností se pro mě stal prodej na vánočním trhu ve Viničním domku.
Ale pěkně popořadě, na facebookovém profilu jsem zahlédla zprávu, že hledají prodejce do stánku na Sofijské náměstí. Věděla jsem, že na poprvé bych ráda něco menšího, než je Sofijské náměstí ale byla jsem zvědavá, co to všechno obnáší. Kontaktovala jsem tedy paní, která měla trhy na starosti.
Dostala jsem nabídku, že pokud nemám zájem se účastnit velkého trhu můžu zkusit pro začátek menší akci ve Viničním domku v Modřanech. Doprovodný program, dětské dílnička, živé ovečky.
Slíbila jsem tedy účast dvě adventní neděle 11.12. a 18.12 a nemohla se dočkat jaké to bude.
Když se blížila první neděle, byla jsem neuvěřitelně nervózní. Mám všechno dokončené? Mám připravené cenovky? ..košíčky…rozměnit drobné…dokumenty k prodeji…ááá snad mám všechno.
A ano měla jsem skoro všechno a taky haldu věcí kterou jsem nepotřebovala ale to slovíčko skoro…
V neděli 11.12 v 13h jsem přešlapovala ve Viničním domku a vyhlížela svůj stánek (měl být na místě k dispozici) ale stánek nikde. Naštěstí mě parta mladíků, která to měla na starosti uklidnila, že to není žádný problém a ať si ukážu místo a tam že bude ve chvilce stát…a bylo tomu tak…mávnutím proutku stánek stál.
S partnerem (děkuji mu za plné nasazení a odhodlání plnit v mém životě všechny mé sny a ostatní výmysly a to bez keců…já ho prostě miluju😊 ) jsme začali stánek plnit mými výtvory a také výtvory z dílny mé kamarádky Lucky která šije pod značkou Od mámy pro mámy.
V 13.55 jsem byla připravená program oficiálně začal 14 hodin. Již s poloviční nervozitou začaly chodit lidi a já zjistila že mě to trhovčení baví. Zákazníci byli moc milý a usměvavý. To dětské „jééééé hele mamíí to je hezký“ to mě moc těšilo, protože jak to znám od svých holek, malé děti jsou upřímné a myslí to vážně.
Čas utekl jako voda a já k sedmé hodině měla zase zabaleno, vše nanošené do auta.
Nevadilo mi, že jsem tam nakonec byla jen jediný stánek ani že byly asi jen 3 stupně, bylo to super.
18.12 to pak bylo úplně stejné akorát bylo asi 5 cm sněhu a -7 stupňů. Parta kluků co stavěli stánek ale tentokrát přivezli i teplometný lampy takže mi bylo teplo.
A víte co bylo to slovíčko skoro?..tam se skrývala termoska s horkou kávou, kterou mi přinesl brácha se švagrovou a za to jim moc děkuji. Velké díky taky patří mým rodičům, kteří mi celý den hlídali holky.
Je 21.12 když píšu tento článek, Ježíšek už je skoro za dveřmi a mě se hlavou honí myšlenky a nápady…co budu šít na jaro? Batůžky? Čelenky? Tulipány? A přeci budou Velikonoce, zajíci, vajíčka a kde budou nějaké další trhy? Já to chci ještě zažít znovu.
Ano není to semnou lehké a já děkuji celé své rodině, že semnou ještě neztratila nervy ba naopak mě v tom podporují. Krásný adventní čas a pozor co nevidět jsou Velikonoce 😊
Míša
